Napětí v těle. Proč je a co s ním?

Taky patříte mezi ty, kteří cítí napětí svalů různě po těle? V šíji, ramenou? Spodních zádech? Nebo napětí v břiše? Nebo napětí v sobě moc nevnímáte? Myslíte si, že musíte cítit všude po těle svalové zpevnění, tuhost? 

Jak to vlastně s tím napětím v těle je? K čemu je dobré a vzniká z něj tělesná bolest?

Nějaké napětí v těle musí být. Už jen práce svalů, která zajišťuje pohyb celého těla, je vlastně neustálou měnící se vlnou napětí ve svalech. Základním prostředkem pro zdravý pohybový systém je změna v napětí svalů. Umět relaxovat, zejména.

No dobře. Tak proč nás ale z toho pohybu bolí záda? Nebo různá další místa na těle?

Vyšší napětí vzniká v lidském těle obvykle na přesně definovaných místech. Ta místa se často opakují, protože jsou výsledkem přesně definované mozkové kontroly svalových souher. Proto často cítíte napětí až bolest např. mezi lopatkami, na šíji, kolem krční páteře, na zadních stranách stehen, v horním břiše apod.

Sezení u počítače způsobuje ztuhlost těla.

Tato ztuhlá místa mají předprogramovaný sklon ke kumulaci stažení, tuhosti. Ta je způsobená např. poruchou správného dýchání (poruchou dechového stereotypu), sezením u počítače, kdy se dostávají do převahy právě konkrétní (přetěžovaná) svalová vlákna, přetížením ve sportu apod. Ale i tím, že cítíme strach, úzkost, nervozitu nebo nejistotu. 

Svaly totiž reagují nejenom na tělesný pohyb, jak tělo zatěžujeme a používáme, ale i na to, jak naše mysl, psychika, přemýšlí. Jak je nastavena vyhodnocovat a reagovat na všechny podněty. Na to, co např. někdo řekne nebo udělá a tím nás např. rozesmutní, naštve nebo máme sklon poté, co nás něco dostane do nepohody, utéct do samoty. Ten útěk do samoty způsobuje, že se naše mysl může zpět, aspoň na chvíli, zklidnit. 

Čím víc tedy v mysli vznikají negativní myšlenky, tím víc mají sklon svaly rozehrát tu hru. Měnit své napětí a tím spíš se některá místa stahují a hromadí v sobě tuhost.

Posaďte se teď rovně, opřete si záda a vnímejte, kde máte napětí. V ramenou? Šíji? Dokážete povolit břicho? Mezi lopatkami? Povolíte dásně, čelisti?

Smutek jako spouštěč bolesti zad.

Stalo se mi, že přišla ke mě do ordinace pacientka s bolestí zad. Dolní části páteře. A řekla mi, co všechno už na rehabilitacích zažila. Cvičila celkem dobře. Jenže i když sama doma cvičila, napětí a bolest v zádech neustupovala. Byla totiž zhmotněním jejího velkého smutku, na který nikdo nepřišel a nikdo se jí na něj neptal. Proto i když cvičila, napětí a silný pocit tlaku ve spodních zádech přetrvával. Proto bylo nutné jí poradit, indikovat k úkolu i na její mysl. Ona jej splnila hned ten den, kdy u mě byla a druhý den mi psala, jak to bylo osvobozující a léčivé se zbavit svých smutných emocí. Záda jí od té doby nebolí….

V přesně diagnostikovatelných případech je proto nutné naučit pacienty s bolestí v těle pracovat i se svými myšlenkami. 

Tělesnou bolest může způsobovat duševní bolest.

Takové a podobné případy jsem zažil během své praxe nesčetněkrát. Spojovat si mysl s bolestmi těla není ještě běžné a lidé, kterým se bolest vracela jsem přijal z různorodých pracovišť za ta léta spoustu. Proto je potřeba, aby lékař, specialista byl i člověk, který vnímá příběh člověka. Pak může být cílenější a nespoléhat pouze na přístroje, které mnohé detaily nevyšetří. 

Napětí si v sobě tvoříme (vědomě a nevědomě) sami, podle toho, jak jsme naučeni reagovat na to, co nám přináší nějakou, různou formu stresu. 

Proto podnět, se kterým je náš partner úplně v pohodě, může nás rozladit. Je to naše téma, které zruší naši pohodu. Rozladěná struna. Vytváří napětí. A napětí mysli, se kterým neumíme zacházet, se poté zhmotňuje v napětí i bolesti (či poruchy funkce – imunitní, kožní, hormonální, reprodukční apod.) v těle.

Když se vrátím jen k funkci pohybového aparátu, napětí a negativní emoce velmi rychle postihnou i dechový stereotyp. Pokud se vyřadí břišní dech, vyřadí se i důležité svaly pro stabilizaci páteře. Změní se vyváženost všech svalů. Proto zase někde jinde napětí roste.

Pokud s negativní pocity pracujeme, uvolňujeme i své fyzické tělo.

Velkou roli hraje to, jakou má každý z nás historii, jakou výchovu a přístup lidí kolem nás máme za sebou. To preformuje naše chování a prožívání situací. Samozřejmě má vliv v jakém prostředí právě teď žijeme a s kým. Všechno dohromady dělá základ pro stabilitu našich emocí a napětí anebo pro rychlejší změny nálad či pocitů, které máme ze všeho, co zažíváme. Někdo je spíš dlouhodoběji šťastnější a někdo má střídavé pocity jako smutek, naštvání, rezignaci, pochybnosti apod. Je nutné se s nimi naučit pracovat, aby nebyly dlouhodobě součástí našeho já. Mají totiž vliv nejen na bolesti zad, ale i na zažívací potíže, poruchy hormonů (kolik “léčených” štítných žláz se upravilo u pacientů až poté, co jsme se učili jak mají komunikovat s myslí…)

To, co prožíváme, se odráží na našem těle.

Proto je nutné se bavit nejen o cvičení a péči o těle, o uvolnění, o fyzioterapii. Je důležité zahrnout stav těla, jeho bolest do kontextu toho, co člověk žije. V jakém je člověk nalazení. Co mu automaticky napětí zvedá nebo tlumí. Všechny vlivy na zdraví našeho těla i mysli probíráme v našem Klubu dovychovaných rodičů. Je to ojedinělá platforma pro všechny, kteří se chtějí měnit a systematicky posouvat v oblasti vlastního těla, mysli, výchovy dětí a jejich nastevní i výživy. 

Vždy v životě jde o nějaký poměrech, balanc. V životě dáváme hodně času do úsilí v práci, do rodiny, koníčků a zábavy, ale už méně do péče sama o sebe. Té pravé. Té, co nás zbaví bolesti těla i mysli. Péče ve ztišení. 

Tomáš Rychnovský
Jsem fyzioterapeut. Léčím bolesti všemožně v těle. Používám holistické metody, které jsem se naučil od světoznámých odborníků při studiu fyzioterapie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už více než 17 let úspěšně léčím bolesti páteře, kloubů a dalších míst na těle. V případě potřeby rovněž provázím pacienty porozuměním řeči těla a jak jejich tělesné obtíže mohou souviset s tím, co v mysli prožívají.
Komentáře