Ve své psychoterapeutické praxi zažívám s rodiči řadu situací, které jim místo radosti na tváři způsobují nemalé starosti. Ať už je to vytrvalý pláč nově narozených dětí anebo odmlouvání dětí mezi 3 a 6 rokem, které si nechtějí čistit zuby, uklízet, jíst u stolu, oblékat se, odcházet do školky... 

Nebo si s rodiči povídám o tom, že se jejich děti nechtějí učit, že často lžou, že se kluci rvou ve škole... Anebo řešíme, že sedí děti často u počítače, tabletu, telefonu, sledují youtoubery, hrají on-line hry... S trenéry nebo na přednáškách ve školkách řešíme, jak pracovat s častými konflikty mezi dětmi, jak zklidnit skupinové rebely apod.

A přitom stačí jen pochopit pár základních principů, a děti fungují jako skvělí kamarádi a v klidu a radosti dělají věci, které mají smysl.