Na internetu si řada rodičů klade zásadní otázku: “Jak správně vychovat dítě?” Děti jsou přitom úžasné bytosti, které mě svou genialitou nepřestanou udivovat celý život a čím více o jejich fungování vím, tím více mě baví zabývat se touto úžasnou tématikou. Otázka mnohých rodičů zní ”jak správně vychovat dítě” - přitom moje otázka zní: “Jak dětem lépe porozumět?”

Dnešní zamyšlení bych chtěl věnovat bolestivému tématu, se kterým se potýkají mnozí rodiče zejména dětí v období puberty, které mají časté problémy se sebepoškozováním, poruchami příjmu potravy či se sebevražednými tendencemi.  

Duševní problémy je těžké odstranit, prevence je základ.

Odstranit duševní problém dítěte je těžké i pro mnohého odborníka, ale působit preventivně je v silách každého rodiče, který má zájem ve svém životě udělat změny. Je totiž zbytečné hledat návod na to, JAK SPRÁVNĚ VYCHOVAT DÍTĚ. Dítě se učí samo. Jde jen o to být správným průvodcem a porozumět tomu, jak k dětem přistupovat a jak s nimi komunikovat. 

Jak jsem totiž zmínil, duševním problémům je těžké čelit, ale je relativně snadné jim předcházet, pokud rodiče pochopí základní principy přístupu k dětem a zároveň porozumí “řeči naší mysli”, když je v jakémkoli napětí.

Abych to blíže popsal. Naše mysl se brání jakémukoli napětí. Když je maličké dítě v napětí (něčeho se bojí, má hlad, žízeň), automaticky reaguje pláčem. A tady už to začíná. Jsou maminky, které reagují laskavě, vesele, mile, čímž dávají dětem bazální jistotu a upevňují si tak svou důvěru. Dítě se uklidní a život plyne dále. 

Začátek konce?

Pak jsou ale maminky, které mají svá trápení, stres, jsou unavené či podrážděné a na pláč svého dítěte reagují adekvátně ke svému naladění. To znamená, že bývají nevrlé, nepříjemné, podrážděné, případně po dětech křičí, anebo za nimi vůbec nejdou a nechají je vyplakat… 

Tyto reakce pak v dětech stupňují napětí ještě více a nutí je vytvářet si celou sérii obranných mechanismů, které automaticky řídí dítě (i dospělého), když je v napětí. Jinak řečeno, když rodiče nemají pohodu a nereagují na děti laskavě a s nadhledem, vytvářejí v dětech autopilota, který u dětí přebírá velení, když jsou v napětí.  

A jsme u toho. Nejde o problém, jak správně vychovat dítě, ale o to, jak na dítě reagovat, aby nebylo v přílišném napětí, protože právě kontinuální napětí vytváří základ pro pozdější duševní poruchy v období puberty či dospívání. 

Svobodná vůle je velká iluze, řídí nás autopiloti

Čím více kontinuálního tlaku dítě v období svého vývoje zažívá, tím více automatických obran si vytvoří a tím silněji ho pak ovládají. Těchto obran je celá paleta a pokud by se je rodiče naučili vnímat, zavčasu by mohli svůj tlak na dítě ubrat a předejít tak možným problémům v pubertě či dospělosti. Například jednou z obran je tzv. izolace, která nám v napětí brání se otevřít. Dítě je nemluvné, nechce se svěřovat a rodiče si jednoduše řeknou, že je to asi introvert. A vůbec je nenapadne, že je dítě v takovém napětí, že není schopno o svých tématech hovořit… 

Přitom by stačilo, kdyby znali tato schémata, dávali si na ně u svých dětí pozor a chovali se tak, aby dětem napětí nevytvářeli.  

Kniha Pohodové rodičovství podrobně všechny obrany popisuje a zároveň dává rodičům příklady, jak s těmito tématy zacházet. Pokud byste se chtěli vyhnout komplikacím, které jsem zmiňoval, anebo už některým problémům čelíte, může to být kniha právě pro vás. Podívejte se sem: