Čím si bereme energii?

“Do života si často přitahujeme cyklicky to, co potřebujeme vyřešit, čím si také potřebujeme projít.”

Velmi často mi v hlavě koluje věta přitahujeme si do života často cyklicky to, co potřebujeme vyřešit, čím si také potřebujeme projít“. Můžou to být každodenní pramínky starostí až po větší záležitosti, které nás skutečně čas od času dohoní a my je buď odsouváme a nebo nás jednou dokáží zastavit natolik, že se jim začneme věnovat.

Možná mi mnozí dáte za pravdu, že nejlepší jsou myšlenky, nebo možná lépe řečeno smyšlenky a domněnky, kterým dáváme často velkou energii v naší hlavě, nebo je zhmotníme tím, že o nich povídáme a natolik dlouho a šťavnatě, že jim začneme věřit. Kolikrát to jsou ale pozitivní záležitosti, které nás v životě mohou skutečně posunout? Ne nadarmo se říká, chceš-li udělat změnu, musíš se zastavit. Neutíkat. Vždy je to jen přechodná záležitost a je otázka času, kdy se nám opět z jiné strany vrátí to, co nám bere energii.

Deprese. Ale proč?

Asi vnímáte, že se často vracím ke svému prožívání. Je to má zkušenost a možná se v těchto pocitech dokážete najít. V následujícím odstavci popisuji své prožívání, které nyní s odstupem času a po změnách budu ráda sdílet. Níže jmenuji aspekty, které mi nevědomky braly velmi energii a se kterými jsem začala pracovat. Vím, že mi to v životě hodně pomohlo. Vnímám, jak můžu pomoci druhým, neboť to vidím velmi často okolo sebe.

Když jsem se dostala do depresivního několikaletého období, nedokázala jsem se sama pohnout z místa. Často jsem měla pocity úzkosti a marnosti. Nevěřila jsem, že budu někdy normální. Pomalu ale jistě jsem se učila žít s tím, že zdroje, které mám v sobě a berou mi energii, jsou dané a patří ke mne. Vůbec jsem je nedokázala identifikovat a pojmenovat. Energii mi bralo na jedné straně spoustu věcí a dějů okolo mne a na straně druhé, to,co se odehrávalo ve mne. Navzájem se to vše podporovalo a já žila ve smyčce vlastních negativních myšlenek a neschopností udělat v životě kroky ke změně směřující ke spokojenosti, smysluplnosti a k větší radosti. 

Neustálé podhodnocování, ale žádný pohyb směrem ke změně. Každodenní strach, ale žádné řešení jak s ním zatočit. Vleklá únava, nulové myšlenky k odpočinku.  Bála jsem se říkat ne, odmítat, ale pak jsem bojovala s odpovědností za mé sliby a nedodržovala je. Žila jsem v úmorném srovnávání.  Semlel mne svět hodnocení a povrchností. Záviděla jsem lidem, kteří měli majetky, mohli si dovolit luxusní dovolené, velká auta a krásné oblečení. Viděla jsem v tom zdroj radosti a společenský status. Dokázala jsem lidi soudit, aniž bych znala jejich životní příběh.

Mám svůj život ve svých rukou!

Zpětně, když se ohlédnu, jsou to takové běžné záležitosti: strach, touha všem vše slíbit a všem se zalíbit, souzení, srovnávání, vidět svou hodnotu ve výkonu ( viz.Ženy a výkon ) a nebo časté hledání příčin nepohody někde daleko od sebe, od vlastního já.

Když jsem začala pomocí kurzů a pomocí svých blízkých, dělat změny a pracovat sama na sobě, zjistila jsem úžasnou záležitost. Mám svůj život ve svých rukou… Je skvělé, že se vším jde pohnout. Je fajn pracovat s tím, co máme ve svých rukou. Pevně ve svých rukou máme hlavně sebe.

Máte li zájem o přednášku, společné setkání se zamyšlením  na téma Energie, jsem tady pro vás:-) Ráda pomocí nástrojů a technik pracuji se skupinami lidí.  https://www.sipkova.cz/pro-vas/prednasky-pro-firmy/

Olinka Šípková
Pomáhám ženám rozhýbat duši i tělo...
Komentáře