Rozvod a rozchod – jak postupovat

rozvod

Jste rozhodnuti se rozvést nebo rozejít (v případě nesezdaných párů, které spolu vedou společnou domácnost nebo mají nezletilé děti. Pro jednoduchost je v textu uváděn rozvod, proces při rozchodu je až na drobné výjimky obdobný. ) Prvotní fáze je za vámi a nyní je třeba konstruktivně rozhodnout, jakým způsobem budete dále postupovat. Nastává teoretická fáze, která by vám měla pomoci učinit další krok k řešení nastalé situace.  Rodinné právo včetně vzniku a zániku manželství upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (zkracován též jako NOZ „nový občanský zákoník“) v jeho části druhé.

V případě, že se v manželství narodily nezletilé děti, je nutné, aby soud nejprve rozhodl o úpravě poměrů k nezletilému dítěti / nezletilým dětem v době do rozvodu a po rozvodu manželů.

Formy péče o nezletilé děti

  • Výlučná péče jednoho rodiče
  • Střídavá péče obou rodičů (v různých formách)
  • Společná péče obou rodičů

Stanovení výživného

otázka výživného pro děti je velmi rozsáhlé téma. Ministerstvo spravedlnosti vydalo doporučující tabulku pro určení výše výživného.

Kategorie Věk dítěte Procentuální rozmezí %
1. 0 – 5 11 – 15
2. 6 – 9 13 – 17
3. 10 – 14 15 – 19
4. 15 – 17 16 – 22
5. 18 a více 19 – 25

Tabulka je orientační, při stanovení výše výživného soud zkoumá více podmínek. Obecně však platí, že výživné lze určit na dobu, kdy dítě není schopno se samo živit, a že dítě má právo na zásadně shodnou životní úroveň rodičů. Lze dohledat různé postupy pro výpočet výživného, avšak pozor, s ohledem na množství určujících faktorů při stanovení výše výživného nemusí být přesné.

Samotný rozvod, jak již zaznělo dříve, lze provést dvěma způsoby.

Rozvod dohodou (nesporně)

manželé jsou schopni se dohodnout, tedy druhý manžel se k návrhu na rozvod připojí a současně manželé splňují (nebo souhlasně prohlásí, že splňují) následující podmínky:

  • ke dni zahájení řízení o rozvod, manželství trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí
  • manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu (a soud jejich dohodu schválil),
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného, pro dobu po tomto rozvodu.

Písemně sepsané dohody manželé předloží soudu spolu s příslušnými podanými návrhy (opatrovnický a společný návrh na rozvod)

Orgán sociálně – právní ochrany dětí (OSPOD) je účastníkem řízení jako opatrovník nezletilého, avšak ve většině případů nesporných rozvodů do řízení příliš nezasahuje.

Rozvod sporem

nastává v případě, kdy si jeden z manželů rozvod manželství nepřeje, popř. není ochoten podpořit společný návrh na rozvod manželství. V takových případech není rozhodování soudu lehké a soudní řízení přináší účastníkům často nepříjemné zážitky.

Nutnost dokazovat, že manželství neplní a není schopno plnit žádnou ze svých funkcí, tj. dokazovat skutečnosti svědčící o tom, že manželé spolu trvale nežijí, nevedou společnou domácnost, nemají se rádi, nepomáhají si, nejsou schopni společně vychovávat děti, vede často partnery ke zveřejňování různých detailů ze společného života nebo z intimní sféry druhého manžela.

Soud přitom v rozvodovém řízení nezkoumá jen hloubku manželského rozvratu, ale i jeho trvalost, zejména jde-li o manželství s dětmi. Soud je totiž ze zákona povinen vždy zjišťovat, zda manželství není přes všechna nedorozumění mezi manžely přece jen schopno plnit alespoň jednu ze svých nejdůležitějších funkcí, totiž společnou péči o nezletilé děti a vytváření vhodného a bezpečného výchovného prostředí.

Soud nejprve před samotným řízením o rozvodu řeší úpravu poměrů k nezletilým dětem. Pokud neexistuje shoda, opět probíhá rozsáhlé dokazování. Mnohdy jsou děti do řízení před soudem vtaženy a nuceny se rozhodnout, u kterého rodiče chtějí mít zázemí.

Netřeba dodávat, že tato „Sofiina volba“ je pro děti veliký stresový faktor. V řadě případů se stává, že druhý rodič navrhuje střídavou péči, kdy tento návrh je podpořen i soudem, ale tato forma péče je dle mého názoru líbivé, rádoby spravedlivé řešení z pohledu prostého práva. Z pohledu skutečných zájmů dítěte, tedy jeho emoční stability, praktičnosti a nároků na energii dítěte, je řešením pro dítě poměrně zátěžovým. Řada dětí jí pak v praxi obtížně zvládá a stěžuje si, že nemají jednotné zázemí a klid – obecně je tak vhodná pro starší děti. I zde samozřejmě výjimky existují, zejména záleží na rodičích samotných.

Soud si proto v řízení vyžádá zprávu orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jehož vliv na výsledek řízení je zde naopak značný.  Ve většině případů si vyžádá i vyhotovení znaleckých posudků od příslušných soudních znalců. Toto je pro děti obvykle další zbytečně zatěžující stresový faktor.

Jestliže mezi manžely nastane nesoulad ve snaze o rozvod a péči o dítě, může a zpravidla dochází k frustrujícím zážitkům, které pochopitelně nejhůře dopadají na samotné děti. V takovém případě je namístě vyhledat odbornou pomoc psychologa a advokáta. Netřeba zřejmě dodávat, že vliv celé rozvodové a postrozvodové situace na děti, je o postoji, vzájemné toleranci a schopnosti potlačit své ego obou rodičů.

Majetkové vypořádání

Nedohodnou-li se manželé ani o majetkovém vypořádání, soud může manželství rozvést, aniž by provedl majetkové vypořádání. Následně může každý z manželů /bývalých manželů navrhnout, aby soud společné jmění manželů vypořádal. Teto návrh musí být podán do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Jinak platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že:

a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,

b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,

c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné

O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Z mého pohledu stojí za námahu se pokusit dohodnout v kterékoli fázi.

„Mít moc neznamená dělat hrozné věci těm, kdo jsou slabší než ty. Znamená to mít sílu něco takového udělat, ale rozhodnout se, že ne.“  Jodi Picoult14 americká spisovatelka

Více o autorce článku Lence Trkalové naleznete zde.

Předešlý článek na téma rozvod je zde.

Lenka Trkalová
Pomáhám nalézt konstruktivní řešení v oblasti rodinného práva.
Komentáře